Link neboli hypertextový odkaz je klikací prvek, který uživatele přenese na jinou stránku, soubor nebo konkrétní místo v dokumentu. Nejčastěji má podobu textu, obrázku nebo tlačítka, ke kterému je přiřazena cílová URL adresa. Díky linkům nemusíme adresu ručně opisovat do prohlížeče. Stačí na odkaz kliknout nebo ho aktivovat z klávesnice a prohlížeč načte určený cíl. Českým synonymem je odkaz, přesnější technické označení zní hypertextový odkaz nebo hyperlink.

Link není totéž co URL. URL je samotná adresa zdroje, například https://example.com/kontakt. Link je funkční propojení, které tuto adresu používá jako cíl. Na stránce přitom může být vidět jen srozumitelný text, třeba „kontaktní údaje“, zatímco celá URL zůstává skrytá v HTML kódu. Právě spojení čitelného popisku s cílovou adresou dělá z obyčejného textu navigační prvek.

  • Zdroj: Místo, ze kterého odkaz vede. Může jít o webovou stránku, e-mail, dokument, PDF nebo příspěvek na sociální síti.
  • Klikací prvek: Viditelná část odkazu. Obvykle je to text, tlačítko nebo obrázek. U textového odkazu se používá označení anchor text neboli text odkazu.
  • Cílová adresa: URL, kterou prohlížeč po aktivaci odkazu otevře. Cílem může být jiná stránka, soubor, e-mailová adresa, telefonní číslo nebo část stejné stránky.
  • HTML značka: Na webu se běžný odkaz zapisuje pomocí prvku <a>. Atribut href obsahuje cílovou adresu a text mezi značkami určuje, co uživatel uvidí.

Jednoduchý zápis může vypadat jako <a href="https://example.com">Navštívit web</a>. Prohlížeč zobrazí text „Navštívit web“ a po kliknutí otevře uvedenou adresu. Odkaz může mít i další vlastnosti, například otevření v nové kartě. To je vhodné používat střídmě, protože nečekané otevírání nových oken může uživatele mást.

Základní typy linků:

  • Interní link: Vede na jinou stránku stejného webu. Příkladem je odkaz z článku na související příspěvek na stejném blogu.
  • Externí link: Směřuje na jinou doménu. Používá se například pro odkaz na původní studii, zdroj dat nebo web partnera.
  • Zpětný odkaz: Také backlink. Je to příchozí link z jiného webu na váš web. Z pohledu cílové stránky jde o doporučení a jeden ze signálů, se kterými pracují vyhledávače.
  • Anchor link: Nevede na novou stránku, ale na konkrétní sekci dokumentu. V URL ho obvykle poznáte podle znaku #, například #kontakt.
  • Relativní a absolutní link: Absolutní odkaz obsahuje celou adresu včetně protokolu a domény. Relativní používá cestu vzhledem k aktuálnímu webu, například /kontakt/.
  • Speciální link: Odkazy mohou spustit e-mail přes mailto:, telefonní hovor přes tel: nebo stažení souboru.

Na firemním webu se s odkazy pracuje skoro všude. Hlavní navigace propojuje nejdůležitější stránky, logo obvykle vede na úvodní stránku a tlačítko u služby může uživatele poslat na formulář. V článku odkazujete na vysvětlení pojmů, doplňující zdroje nebo navazující obsah. V e-mailu může link vést na registrační stránku, fakturu či kalendář. Redakční systémy, například WordPress, umožňují vložit odkaz bez ručního psaní HTML.

Dobrý link jasně říká, co se po kliknutí stane. Text „ceník tvorby webu“ je užitečnější než neurčité „klikněte zde“, protože dává smysl i bez okolního odstavce. Pomáhá lidem, kteří stránku jen skenují, uživatelům čteček obrazovky i vyhledávačům. Pokud link vede na PDF, velký soubor nebo cizí web, může být fér to v textu uvést.

Odkaz je potřeba také technicky udržovat. Když se cílová stránka přesune bez přesměrování, vznikne rozbitý link a návštěvník skončí na chybě 404. Při změně adresy se proto používá trvalé přesměrování, typicky HTTP 301. Dočasné přesunutí může využít HTTP 302. U většího webu se vyplatí odkazy pravidelně kontrolovat automatizovaným nástrojem.

Opatrnost je na místě u odkazů z neznámých zpráv. Viditelný text nemusí odpovídat skutečnému cíli. Před kliknutím lze na počítači na link najet kurzorem a zkontrolovat adresu, na mobilu ji obvykle zobrazí delší podržení. Podezřelá doména, překlep v názvu nebo nečekaná výzva k přihlášení může signalizovat phishing.

Bez linků by web nebyl propojenou sítí, ale sbírkou izolovaných dokumentů. Odkazy umožňují návštěvníkům objevovat další obsah a vytvářejí informační architekturu webu. Dobře navržené interní prolinkování zkracuje cestu k důležitým informacím, pomáhá člověku pochopit vztah mezi stránkami a může zvýšit počet užitečných návštěv bez změny samotného obsahu.

Linky jsou zásadní také pro SEO. Roboti vyhledávačů je následují, aby objevili nové stránky a pochopili strukturu webu. Text odkazu jim napovídá, o čem cílová stránka pojednává. Interní odkazy rozdělují pozornost mezi stránky jednoho webu, zatímco relevantní odkazy z důvěryhodných cizích webů mohou podpořit autoritu cíle. Neplatí ale, že čím více odkazů, tím lépe. Důležitá je relevance, přirozené umístění a skutečný přínos pro čtenáře.

Při tvorbě webových stránek proto odkazy nejsou drobný detail přidaný na konec. Ovlivňují navigaci, přístupnost, důvěryhodnost i to, zda se k obsahu dostane vyhledávač. Jeden dobře pojmenovaný a správně umístěný link často udělá pro uživatele víc než další odstavec vysvětlování.

Časté otázky:

Jaký je rozdíl mezi linkem a URL?

URL je adresa konkrétního zdroje. Link je klikací propojení, které na tuto adresu vede. Samotná URL může být zároveň zobrazena jako text odkazu, ale nemusí. Místo dlouhé adresy lze použít krátký a srozumitelný anchor text.

Co je anchor text?

Anchor text je viditelný a klikací text odkazu. Měl by stručně popsat cíl, například „návod k WordPressu“ místo „více zde“. Popisný text zlepšuje orientaci, přístupnost a dává kontext vyhledávačům.

Není to povinnost. Nová karta může být praktická u nástrojů nebo zdrojů, ke kterým se má člověk vracet, ale neměla by se otevírat bezdůvodně u každého odkazu. Uživatel si navíc může novou kartu otevřít sám.

Po kliknutí obvykle skončíte na chybové stránce 404, serverové chybě nebo na nečekaném cíli. Majitel webu může rozbité odkazy odhalit crawlerem, SEO nástrojem nebo pravidelnou automatickou kontrolou stavových kódů.